Elektromotor

ELEKTROMOTOR

Elektromotor se skládá ze dvou částí a to statoru a rotoru. Stator je ta část, která se nehýbe a rotor je pohybující se část elektromotoru. Elektrická energie se zde přeměňuje na pohybovou energii té části , která se pohybuje. Tato energie pak uvede do pohybu jiná zařízení.

Využití v : pračce, motorech aut, ve vysavačích, nejrůznějších hračkách, ve (vrtulovém) větráčku, motorech tramvají či lokomotiv. Zde všude se využívá stejnosměrného elektromotoru.

Rozložený model elektromotoru:

STATOR

Skládá se ze dvou stálých magnetů nebo elektromagnetů. K rotoru je jeden magnet otočen severním pólem a druhý magnet jižním pólem.

Stator se stálými magnety:

ROTOR

Rotor se skládá z cívky, či více cívek obtočených kolem jader z magneticky měkké oceli. Změnu polarity cívky zajišťuje komutátor.

Rotor s více cívkami (v levé části obrázku je vidět komutátor):

KOMUTÁTOR

Skládá se ze dvou protilehlých poloprstenců na rotoru. Ke komutátoru jsou připojeny konce cívky, každá k jinému poloprstenci. V případě, že cívek je více, komutátor se dělí na více dílů než dva. Jednotlivé mezery v komutátoru spojuje vždy nevodivý materiál. Ostatní části se vyrábí z elektricky vodivého materiálu. Nepohyblivou část komutátoru tvoří kartáčky. Tyto kartáčky svoji polaritu nikdy nemění, mění je vodivá část komutátoru, která se točí. Ta nakonec změní polaritu cívky i s kovem, okolo něhož je cívka omotaná.

Komutátory určené na více cívek:

Informace jsem čerpal z učebnice fyziky pro 9. ročník základní školy od nakladatelství Prometheus, od svého taťky a z Wikipedie.

Vědecký jarmark

Na vědeckém jarmarku bylo mnoho pěkných míst s ukázkami vědy, ale mě se líbil stánek VŠCHT. V tomto stánku se ukazovali různé zajímavé věci, ke kterým se člověk často nedostane. Ukázali nám parní stroj, který však namísto uhlí fungoval za malé pomoci člověka na tekutý dusík. Tekutý dusík byl v tomto stánku zastoupen všemi možnými pokusy, a proto jsme byli poučeni o zajímavých faktech z chemie. Moc se mi líbilo, že kromě slovního vysvětlení chemických reakcí nám ukázali mnohé zajímavé pokusy v reálu, což je mnohem akčnější i naučnější. Viděli jsme co udělá tekutý dusík s nafouknutým balónkem nebo s naší rukou. A tady bych se pozastavil, protože jak se říká, náhody se stávají a možná by některé pokusy neměli studenti dělat. Jde hlavně o nebezpečné ukázky z chemie s tekutým dusíkem, jako polévání holých rukou zvědavých návštěvníků, kteří si tuto ukázku chemie nechají na sobě s nadšením odzkoušet (s ujištěním studentů o bezpečnosti za určitých podmínek). Ale ani sami studenti si moc pozor při pokusech nedávali. Rozhodně bych zvýšil opatrnost při všech nějakým způsobem nebezpečných pokusech. Zvětšil bych odstup návštěvníků od stolku a prezentující studenti by měli nosit nějaký oblek, kterým by tekutý dusík neprotekl a neškodila by jim maska proti chemikáliím. Nemohu ovšem tvrdit, že by neměli nic, co by je před chemikáliemi chránilo. Měli však jen brýle a zbytek, jako je oblek proti chemikáliím neměli.

Tekutý dusík v nádobě.

Parní stroj a jeho zásobování tekutým dusíkem.

Účinek tekutého dusíku na balónek.

Projekt - můj hudební nástroj

Zvuk a můj hudební nástroj

Z čeho a pomocí čeho byl hudební nástroj sestaven

K výrobě a zhotovení jsem potřeboval : plastové nádoby, dva kusy dřeva, lepicí pásku, alobal a nůžky.

Hodnocení práce

Pracovalo se mi dobře, výroba byla zajímavá. Prvně jsem nevěděl čím plastové nádoby vzhledově vylepšit. Nakonec se řešení našlo v podobě dvou dřevěných tyčí, které byly pokryty alobalem. A tak se podařilo hudební nástroj sestavit do konečné podoby.

Postup práce

1) Našel jsem si potřebné věci k výrobě hudebního nástroje.

2) Lepicí páskou jsem k sobě připevnil plastové nádoby.

    

3) Připravil jsem si zbytek věcí k výrobě hudebního nástroje.

    

4) Přiřadil jsem k plastovým nádobám dřevěnou tyč.

    

5) Nyní jsem dřevěnou tyč pokryl alobalem a lepicí páskou připevnil k plastovým nádobám.

    

6) Další tyč jsem rovněž pokryl alobalem.

    

7) Tyč jsem po pokrytí alobalem připevnil lepenkou ke plastovým nádobám a hudební nástroj byl hotový. Do poslední nádoby zprava bylo nutné doplnit vodu.

    

Kruh-Tomáš

Trojúhelník-Tomáš

Kužel-Tomáš

Jehlan-Tomáš

Kružnice-Tomáš

Osová souměrnost-Tomáš

Kvádr-Tomáš

Krychle-Tomáš

Obdélník-Tomáš

Čtverec-Tomáš

Den s elektřinou

Den s elektřinou

Ráno v půl šesté jsem vstal z postele a rozsvítil želvě žárovku, rybám zářivku a sobě žárovku. Tyto zdroje světla mají napětí 230V. Poté bylo na řadě zapnutí počítače a s ním i monitor a počítačová myš, kromě počítačové myši s napětím 5V má monitor i počítač napětí 230V. Dále jsem nakoukl do lednice s napětím 230V. Ihned nato jsem šel do koupelny provést ranní hygienu, kvůli čemuž jsem musel rozsvítit žárovky s napětím 230V. Před příchodem do školy jsem si zapnul mobil s napětím 3,7V. Ve škole byla zrovna první hodinu práce na počítačích, proto jsme pracovali na počítačích s napětím 230V. O hodině matematiky jsem zapnul kalkulačku s napětím 1,5V. Při přestávce jsem se podíval na mobil, který má napětí 3,7V. Doma nedlouho za skončením obvyklého školního dne jsem si ohřál oběd. Následně po obědě jsem si sednul před herní zařízení PS3 a televizi, tyto přístroje fungují na 230V. K zapnutí televize jsem použil dálkový ovladač s napětím 3V. Ovladač, kterým jsem ovládal hrací zařízení PS3 má napětí 5V. Po hraní jsem četl knížku, ke čtení bylo z důvodu špatné viditelnosti nutné rozsvítit žárovku s napětím 230V. Následně jsem se učil dějepis. Jakmile jsem dokončil svoji přípravu na dějepis, šel jsem se podívat do lednice s napětím 230V na nějaké dobré a zdravé jídlo k večeři. Na přípravu jídla bylo nutné rozsvítit dvě světla v kuchyni. Šlo o dvě žárovky s napětím 230V, z nichž byla jedna nad sporákem a druhá u jídelního stolu. Tyto světelné zdroje mají obě napětí 230V. Když jsem dojedl večeři, všechna mnou rozsvícená světla jsem zhasnul a odebral jsem se do koupelny, kde mě čekalo čištění zubů. Opět jsem musel rozsvítit žárovky s napětím 230V. Nakonec přišel čas a já jsem musel jít spát a všechny elektrické přístroje a zdroje světla vypojit z elektřiny.